Koho budu volit v době burčáku

pondělí 14. říjen 2013 15:44

Upřímně řečeno, nevím. A mám pocit, že podobně je na tom většina mých známých. Všechno to jaksi kvasí. Snad to dát Straně zelených – ze zvyku? Jakkoliv volba “ze zvyku” může na první pohled vypadat pitomě, možná to tak špatný nápad není. Zajímavě o ní jednou mluvil Erazim Kohák, když hájil svou kandidaturu do Senátu za ČSSD v dobách, kdy straně předsedal Paroubek.

Z toho, co Erazim popisoval, si už nepamatuju přesné věty, ale jen celkový význam jeho promluvy: o našem hlasu nemá rozhodovat ten, či který předseda vrávorající právě u kormidla, nebo zda je strana ve velkých, či ještě větších problémech. Má o tom rozhodovat naše celkové politické naladění.

V politice totiž máloco platí tak jednoznačně, jako fakt, že se nedá dělat ze dne na den. Rychlekvasící projekty se u nás prosadily a v politice usadily prostřednictvím Věcí veřejných. Strany, která prakticky zanikla. Její následovníci již nekotví u šéfa dinosauří bezpečnostní agentury, ale výš. ANO je prodlouženou neviditelnou rukou Andreje Babiše, který se ve svém volebním programu ani netají tím, že by rád, aby 30 miliard evropských dotací ročně putovalo převážně na jeho konta. SPOZ má jedinou kotvu v Zemanovi, který instaloval „nepolitickou“ vládu a ta nyní chce jeho jménem obsadit Sněmovnu. Tomio Okamura je stejný případ, akorát s menším kapitálem. Zcela nové naděje se prostě v těchto volbách nedočkáme. Přehledně je to znát na předvolebním webu asociace Zelený kruh www.chytravolba.cz.  

Kterou z těch starých? TOP09 i ČSSD své programy posunuly směrem k ochraně životního prostředí, nejednoznačná je v tom KDU-ČSL. Pokud by sociální demokracie naplnila všechny svoje ekologické sliby, budeme žít v čisté a kvetoucí zemi. Je to ale reálné? Kromě bezesporu progresivního křídla reprezentovaného Vladimírem Špidlou, Jiřím Dienstbierem či Bohuslavem Sobotkou, je ve straně stále posilující Zemanův příznivce Michal Hašek. Dle asociace ekologických organizací Zelený kruh přitom patří právě on z hlediska životního prostředí k nejhůře hlasujícím poslancům. U TOP09 je znát podobný problém: strana sice hlasovala v posledním volebním období pro přírodu nejpozitivněji, hájí limity těžby uhlí, zároveň ale byla součástí vlády, která pro ochranu zdravé krajiny a čistých měst neudělala prakticky nic. Všechny tyto strany ale dávají aspoň nějakou naději. 

A pak je tu Strana zelených. Tedy partaj, která opakovaně doplácí na vnitřní „neuniformovanost“. Mnohem jednotnější, a tedy v podstatě i fundamentálnější, jsou ostatní kandidující strany. Je to také strana, které její konkurenti dokázali velmi umně vymáchat čumák ve všem, co na ni bylo možné svést: od fotovoltaických parků po zpackanou volbu Klause. Nechceme-li ale klouzat po povrchu, je třeba si všimnout toho, že největší „průšvih“ týkající se fotovoltaiky udělal poslanec ODS Oldřich Vojíř. Stoupenci stejné strany pak na fotovoltaice mohutně vydělávali. Podobné je to i s Klausem: toho sice volila Zubová, ale nejen Zubová – také prakticky celá ODS a KSČM. Když si nyní čtu volební program Strany zelených, mám pocit, že jeho 240 bodů včetně zdůvodnění nepřečetl dosud od začátku do konce nikdo. Jsou to ale dobré body. Jasnou vizi pro celou společnost Zelení přesto zatím naservírovat neumí.

No a co. Kdo to umí? Zelení potřebují stabilní a širokou voličskou základnu, aby z nich mohla vyrůst stabilní a široká strana. Když k ničemu jinému, k tomuto by nadcházející volby s naším přispěním měli pomoci. Tak se nakonec zdá, že to pro mne bude snadnější rozhodování, než muset si vybrat při volbě prezidenta.

Jan Skalík

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jan Skalík

Jan Skalík

O různých pohledech na přírodu. O různých pohledech na lidi.

Pracuji a studuji na Katedře environmentálních studií, dříve v asociaci Zelený kruh a lesní mateřské školce Dobroděj. Více o mně na facebook.com/jan.skalik

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené stránky