Vzpomínka na šumavské končiny...

pondělí 22. srpen 2011 21:33

(Z ARCHIVU) DENÍKOVÝ ZÁPIS Z MÉHO PRVNÍHO DNE NA PTAČÍM POTOCE. Procházíme orosenou loukou, nad rozechvělými smrky vychází Střelec. Je krátce po půlnoci ve středu 27. července a tento výjev předznamenává následující dny. Nocí se totiž blížíme k ránu, ve kterém se připojíme k blokádě těžby v původně bezzásahové části šumavského Národního parku.

Do chaty přicházíme kolem druhé, o půl páté se ale už vstává. Vaří se čaj, balí transparenty, utahují tkaničky a o půl šesté vychází vstříc takzvané „těžební zóně čtyři“. Předcházející večer se společně rozhodlo, že všechny síly dnes napřeme na ochranu této podmáčené vysokohorské smrčiny. Cesta je daleká, obzory lemují seschlé kmeny s bujícím podrostem desetiletých smrčků. Po hodině docházíme na místo.

Jedná se o oblast nedaleko spojnice, kterou se cesty z Modravy a Filipovy Hutě sdružují a následně pospolu vedou do nejcennější první zóny parku, v které je očividné, jak dobře se je les schopný s rozmnožením kůrovce vyrovnat. My se ale zatím musíme vyrovnat s přivítáním dřevorubce, které není ve sporu pouze s dobrými mravy, ale i s bezpečnostními předpisy: jeho pila totiž hučí nedaleko našich uší a nepřestává a nepřestává.

Ospalé ráno záhy graduje, přijíždí přivolaná zásahová jednotka a s ní i několik fotografů a dva kameramani. U louže a vyvrácených kořenů jsou k modře otečkovaným smrkům přivázané dvě dívky a jeden mladík. Ostatní vedle nich upevňují žlutý transparent. Patnáctka dělníků s odkorňovači hobluje pokácené kmeny. Jako by se nic nedělo, ale pokračují i dva muži s pilami. Sprosťák z rána se zakusuje do smrku.

Přibíhá k němu dívka. Drží se kmenu. Přicházejí policisté a vynášejí ji za pásku. Jakmile znovu zaškytá motorová pila, přibíhám ke kmenu já a snažím se připoutat řetězem, chytám se za kořen. Dřevorubec mi stoupá na ruku. Policista obuškem dře zápěstí. Pak mne vyvádějí. Předkládám doklady. Ke stromu přibíhá třetí dívka. Drží se, ale také ji po několika chvílích odnášejí.

Sleduji podřezaný strom. Vulgární dělník jej kácí dál, neohlíží se okolo. Nedaleko od kmene prochází příslušník zásahové jednotky. Dělník řeže, strom padá, policista je zkoprnělý. Smrk dopadá asi metr před něj. Kdyby se náhle nezastavil, kdo ví, co by bylo. Nedaleko jsou novináři, kteří jsou pádem stromu zaražení. Naštěští rovněž pouze v přeneseném významu. Ohrožení života přihlíží několik policistů, nikdo ale věc neřeší. Dřevorubec kácí dál.

Jsem po domluvě policisty propuštěný. Vracíme se s kamarádkou oklikou zprava. Obíháme několikahektarový prostor a schováváme se do mlází. Další kácení. Další obejmutí stromu. Další promluva s antikonfliktním týmem, další vyvedení a tentokrát i s výletem na služebnu v Kašperských horách. Nevypovídám, je to právně jistější.  Po dokončení výpovědi bez výpovědi zůstávám na služebně a podávám podezření na porušení bezpečnosti práce a ohrožení života policisty nezajištěnou a navíc ještě dle zákona 114/ 1992 Sb. nelegální těžbou.

Kupuji si nektarinky, vracíme se na místo. Docházím na lokalitu šest. Je zplundrovaná. Procházím na lokallitu pět. Je zplanýrovaná. Dostávám se do okolí míst, kde jsme ráno blokovali. Čtyřku později přejmenováváme na „velkou holinu“.  Během poledne se policii podařilo většinu vynést, těžaři mezitím lokalitu vysekali. Kamarádka je na ní stále připoutaná. Čekáme na ni, ale v podvečer jí policisté odvážejí. I přesto lze dnešek považovat za úspěšný – o problému nezákonného kácení se začalo více mluvit. Pěšky se vracíme, vaříme si večeři a povídáme o tom, co bude zítra. Říkám si, že se zítra přivážu k trubce. Po půlnoci se jde spát. Nad mlhavým obzorem vychází Střelec.

 

 

Text vyšel rovněž v mírně upravené podobě v čísle 4/2011 časopisu Sedmá generace.

 

Jan Skalík

JLTeď máš Pstrossi, pravdu,23:4824.8.2011 23:48:55
Jan PstrossTak to bedes dedku JL.20:5124.8.2011 20:51:05
VanekTak to uzavreme00:5724.8.2011 0:57:17
Milan JirásekPane Skalíku.22:5523.8.2011 22:55:47
Jan Pstrossmily Jl.22:4323.8.2011 22:43:48
Lída V.Nejsem zarytý zastánce21:5423.8.2011 21:54:12
Karel DrábekZpráva z tisku21:5323.8.2011 21:53:38
ZuzkaJL-Lupoměský odhodil masku19:4723.8.2011 19:47:04
JakubJL jestli jsem u Vás17:4623.8.2011 17:46:15
VanekRe: Největší inteligent je však Vanek.13:3623.8.2011 13:36:11
VanekRe: Potřebovali by dostat přes držku12:0723.8.2011 12:07:43
JakubJL zklidněte hormon12:0423.8.2011 12:04:54
JLLněničko, jste drzej spratek.11:2023.8.2011 11:20:57
jan lněničkaReakce na váš článek09:2123.8.2011 9:21:14
VanekVzpamatuj se narode konzervativni08:2223.8.2011 8:22:28

Počet příspěvků: 27, poslední 24.8.2011 23:48:55 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Jan Skalík

Jan Skalík

Je až s podivem, jak málo se v Česku mluví o životním prostředí, jako o něčem, co každý z nás tvoří, a co má na každého z nás svůj vliv. Tento blog to nezmění. Ale snad přispěje k opaku.

Jsem jihočech s moravskými kořeny, aktuálně zkoušející mluvit slovensky. Studuji na doktoranda na Katedře environmentálních studií v Brně. Baví mne jezdit na kole, chodit pěšky, fotit, kreslit... A je-li to vhod, taky něco napsat.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené stránky